Plešatění se stává novou zlatou žílou biotechnologií. Investoři hledají „nový Ozempic“, akcie burzovního nováčka Veradermics od února vylétly o takřka 500 %

Plešatění se stává novou zlatou žílou biotechnologií. Investoři hledají „nový Ozempic“, akcie burzovního nováčka Veradermics od února vylétly o takřka 500 %

Ještě před pár lety patřila léčba plešatění mezi medicínské oblasti, kde se zdánlivě příliš neměnilo. Muži i ženy byli odkázáni především na minoxidil a finasterid, tedy přípravky známé desítky let. Teď se ale situace rychle mění. Do léčby padání vlasů vstupuje nová generace biotechnologických firem a investoři začínají spekulovat, zda právě zde nevzniká další mnohamiliardový trh podobný tomu, který v posledních letech vytvořily léky na obezitu.

Důvod je prostý. Androgenetické vypadávání vlasů se jen ve Spojených státech týká desítek milionů lidí. Pro velkou část z nich navíc nejde pouze o kosmetický problém. Jsou ochotni za účinnou léčbu platit ze svého, což je z hlediska farmaceutických firem mimořádně atraktivní. Odpadá totiž část závislosti na zdravotních pojišťovnách a jejich tlaku na cenu.

Mimořádný vzmach letos zažívají akcie americké firmy Veradermics, obchodované pod příznačným tickerem MANE. Její akcie od vstupu na burzu letos začátkem února vylétly o bezmála 500 % (viz graf Bloombergu). Firma vyvíjí látku VDPHL01, tedy speciálně formulovaný perorální minoxidil s prodlouženým uvolňováním. Nejde tedy o zcela nový mechanismus, nýbrž o modernější způsob využití známé látky.

Dosavadní výsledky jsou však velmi slibné. V jedné z klíčových studií přibylo léčeným mužům po půl roce zhruba třicet vlasů na centimetr čtvereční, zatímco u placeba pouze kolem sedmi. Pokud další fáze klinického testování výsledky potvrdí, firma může získat velmi silnou pozici na obrovském globálním trhu.

Ještě zajímavější je z medicínského hlediska přípravek clascoterone společnosti Cosmo. Ten se aplikuje přímo na pokožku hlavy a blokuje androgenové receptory ve vlasových folikulech. Právě působení androgenů, zejména dihydrotestosteronu, patří mezi hlavní příčiny mužského typu plešatění.

Výhodou clascoteronu by mohlo být, že působí především lokálně. Pacient by tak teoreticky mohl získat část antiandrogenního účinku finasteridu bez výraznějšího systémového hormonálního působení. Pokud se tento příslib potvrdí také při masovém používání, může jít o nejvýznamnější novinku v léčbě androgenetické alopecie za několik desetiletí.

Největší investiční loterií je však jiná firma – Absci. Její experimentální přípravek ABS-201 představuje úplně nový přístup. Jde o protilátku zaměřenou na prolaktinový receptor. Pokud by se ukázalo, že dokáže skutečně stimulovat růst vlasů, nešlo by jen o další variantu minoxidilu nebo antiandrogenní léčby, ale o nový biologický mechanismus. Právě proto může být reakce akciového trhu mimořádně prudká.

Absci je stále relativně malá biotechnologická společnost a klíčová data o skutečném růstu vlasů teprve přijdou. Pokud budou výrazně pozitivní, může se změnit nejen ocenění samotného léku, ale také pohled investorů na celou technologickou platformu společnosti. Naopak neúspěch by mohl znamenat prudký propad akcií. Je to tudíž typická biotechnologická sázka typu „všechno, nebo nic“.

Do společnosti letos ovšem strategicky investoval farmaceutický kolos Eli Lilly, jehož Mounjaro se vedle Ozempiku stává synonymem celosvětově masově populárních přípravků proti obezitě. To sice samo o sobě úspěch léčby nezaručuje, pochopitelně, leč experti Eli Lilly zjevně tuší značné šance na průlom.

Čínský Kintor zase vyvíjí látky, které blokují nebo přímo odbourávají androgenové receptory ve vlasových folikulech. Jeden z jeho přípravků již v pokročilé studii prokázal statisticky významné zvýšení počtu vlasů oproti placebu.

Celý sektor tak začíná připomínat situaci před explozí léků na obezitu. Také tam dlouho existoval obrovský počet potenciálních pacientů, ale chyběla dostatečně účinná a pohodlná léčba. Jakmile přišly přípravky typu Ozempiku a Wegovy, během několika let vznikl jeden z nejlukrativnějších farmaceutických trhů světa.

U plešatění samozřejmě nelze čekat stejné zdravotní dopady jako u obezity. Ekonomická logika je ale podobná: obrovský počet zákazníků, nutnost trvalé léčby a vysoká ochota platit.

Pro investory je ovšem důležité rozlišovat medicínský průlom od burzovní spekulace. Veradermics je díky pokročilým klinickým výsledkům méně riziková, ale podstatná část optimismu už je v ceně akcií zahrnuta. Cosmo nabízí relativně vyzrálý klinický příběh. ale akcie se za posledních dvanáct měsíců mírně propadají, byť po dvou výrazných, ovšem jen přechodných skocích vzhůru (v obou případech zhodnocení o více než 60 %, ovšem pak hluboký propad, což jen podtrhuje nevyzpytatelnost investic do menších biotechnologických firem, mnohdy fatálně závislých na výsledku jediné klinické studie).

Absci naopak představuje největší potenciální překvapení, ale zároveň nejvyšší riziko neúspěchu.

Plešatění se během několika měsíců proměnilo z poněkud přehlížené oblasti farmacie v jednu z nejžhavějších částí biotechnologického trhu. Která ovšem na „nový Ozempic“ stále jen čeká, i když mu může už být hodně nablízku…

TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informací na: www.trinitybank.cz

Zdroj: Kurzy.cz